Historie obce
První zmínka o vsi Kostelec pochází z roku 1399, kdy je zmiňována jako součást lukovského panství. Zaznamenaná historie Kostelce tedy není o mnoho kratší než historie Zlína, který je v pramenech poprvé zmiňován v roce 1322.
Sdenko de Sternberg alias de Lukow Agnescze vxori Stephani de Hayczendorff dicti Schenknar In villa Kostelecz, in bonis possessis et liberis Quinque marcas grossorum annui census in pingnus veri dotalicij dat et assignat, Et Mukarz de Kokor, qui eam mirito tradidit, illud suscipit, Et Jesko de Sternberg alias de Lukow frater ipsius Sdenkonis ad hanc intabulacionem suum dedit consensum.
(Zdeněk ze Šternberka a z Lukova pojišťuje ve věnném právu 5 hřiven ročního platu ve vsi Kostelci Anežce manželce Štěpána z Haycendorfu řečeného Šenknara... S tímto zápisem souhlasí Ježek ze Šternberka a z Lukova, bratr Zdeňkův.)
Součástí lukovského panství byl Kostelec až do roku 1849. Z roku 1613 jsou v okresním archivu na Klečůvce zachována "Reistra vsi Kostelce", do nich se dle příkazu slovutného pána Albrechta Eusebia Václava Waldšteina, pána na Lukově a Vsetíně, zapisovaly veškeré majetkové převody v obci, hospodaření se sirotčími penězi a obecní platby. Dále víme, že v roce 1624 bylo usazeno v Kostelci a okolních vsích sedm kornyt polského důstojníka Strojanovského, kterého porazili povstalí Valaši.
Dalším významným mezníkem v historii Kostelce je změna majitele lukovského panství, jímž se stal v roce 1724 hrabě Kristian August Seilern, vysoký dvorský úředník ve Vídni, kancléř císaře Karla VI. Součástí lukovského panství přestal Kostelec být po bouřlivých událostech roku 1848 a rozpuštění Kroměřížského sněmu v březnu roku 1849. V roce 1850 se stal obcí nového politického okresu Holešov. V roce 1935 se stal součástí nově zřízeného okresu Zlín (již jako Kostelec u Zlína; v letech 1949 až 1989 byl Zlín přejmenován na Gottwaldov). V roce 1960 byla obec spojena pod společný Místní národní výbor Kostelec - Štípa, v roce 1976 ztratila svou samostatnost a dodnes je městskou částí Zlína.
V Kostelci se dle archivů nejčastěji vyskytovala tato jména: Doležal, Březík, Javořík, Šebík, Kolář, Januštík, Skvraček, Ležatík, Juračka, Drobil, Petula, Mlčák, Odvrš, Klimš
(Zpracováno dle publikace "600 let obce Kostelce u Zlína" autorů A. Hudečka, J. Nykodéma a R. Divílka z roku 1999)
Historie lázeňství v Kostelci
Sirnatý pramen, u něhož nechala vrchnost postavit první lázeňskou budovu, byl objeven v roce 1742. Největšího rozmachu dosáhly lázně v letech 1899 - 1908, kdy je vlastnil kroměřížský lékař Jan Kovář. V roce 1903 byly lázně rozšířeny o dvě lázeňské vily postavené ve stylu selské secese. Kapacita byla 55 lůžek a o nedělích a svátcích lázně navštěvovalo až 1 500 lidí. V roce 1910 vzniká akciová společnost Lázeňské družstvo Kostelecké, které však brzy (1913) lázně prodalo hraběnce Seilernové. Na sklonku II. světové válkybyly budovy poničeny a obnova dokončena až na jaře 1948. V roce 1949 byly zestátněny a jejich správce několikrát změněn. V roce 1964 lázně přešly do majetku Vítkovických železáren, kter nad původními lázeňskými budovami postavily své rekreační středisko. Historické budovy lázeňských vil nebyly udržovány a v sedmdesátých letech strženy. K obnově lázeňství došlo až ve druhé polovině devadesátých let, kdy bylo také vybudováno nové golfové hřiště.
(Zdroj: Zlínsko - red. Vladimír Nekuda, autor textu Petr Starosta)
Původ názvu Kostelce
České slovo KOSTELEC vzniklo z latinského CASTELLUM, což značí pevnost či opevněné hradiště (možno říci též "pevnůstka"). To ovšem neznamená, že každá obec, která nese tento název, by musela v minulosti či současnosti takovou pevností být. Pojmenování Kostelec samozřejmě souvisí především s kostelem, který v obci je či byl, většinou však šlo o zemanské tvrze s kostelem obehnané pevnostní zdí či hlubokými příkopy. "Kostelec" tedy především znamenal místo, kde se lidé mohli schovat a cítit se v bezpečí. Tento název nicméně nenesou pouze obce, ale také kopce, hájky, kapličky nebo osamocené kostely. Celkem je Kostelců ve všech možných podobách v Česku a na Slovensku (zde ve variantě "Kostolec") celkem třiatřicet. Většina Kostelců jsou obce velmi starobylé a pocházejí z dob, kdy se v Čechách teprve prosazovalo křesťanství.
Kostelec u Zlína je specifický především tím, že sám žádný kostel v současnosti nemá. V minulosti jej ovšem měl. Dřevěný kostelík stojící na zahradě J. Ježa č. 31 je připomínán v roce 1516 a znovu v roce 1550. Poté s největší pravděpodobností vyhořel a jeho základy nebyly dodnes prozkoumány. Podoba kostelíka je vyobrazena na pečeti obce Kostelec a dnes je i ve znaku Kostelce, který při příležitosti oslav 600 let obce Kostelce v roce 1999 vytvořil heraldik Antonín Javora.
V kostelíku prý byla umístěna jedna ze tří nejstarších moravských sošek Panny Marie s Jezulátkem z lipového dřeva (podle znaků je její vznik datován do doby cyrilometodějské, tedy do 10. století; jiní historikové ovšem uvádějí až 14. či 13. století), která se později nacházela ve starém štípském kostele a nyní je v poutním chrámu Narození Panny Marie ve Štípě. Jakým způsobem se dostala z Kostelce do Štípy není historicky doloženo a o její cestě vypráví pouze pověst, podle které se soška z kosteleckého kostelíka záhadně ztratila a později byla nalezena oráčem v nedalekém Štípském háji, ozářená mezi stromy, snad na místě, kde později stávala na oltáři starého štípského kostela. Další zázrak je vzpomínán v souvislosti s přenesením sošky do nového poutního chrámu dne 30. září 1764, při kterém mohli poutníci vidět zvláštní úkaz na obloze - kromě slunce další dvě hvězdy zářící na denní obloze. Jak to se soškou bylo doopravdy se dnes můžeme pouze dohadovat - vzhledem k tomu, že mariánské pouti do Štípy můžeme předpokládat již od 14. století, musela se zřejmě soška z kosteleckého kostela ztratit dlouho před jeho zánikem - pokud nám tedy pověst nelže a skutečně v něm někdy byla (další informace na www.stipa.cz).
Podobně jako o svůj kostel přišel Kostelec i o další duchovní historickou památku - deskovou křížovou cestu končící na kopci "Vršku" (poblíž Hotelu Lázně Kostelec), kde stála též lidová kaplička sv. Anny, postavená v polovině 19. století manželi Dobešovými, kteří si zde vybudovali i hrobku. Za minulého režimu byly obě památky necitlivě zničeny a z kaple zůstala pouze hromada trosek pod starou lípou.
(Zpracováno dle publikací "600 let obce Kostelce u Zlína" autorů A. Hudečka, J. Nykodéma a R. Divílka z roku 1999, "Po stopách pověstí z Kostelce do Kostelce" O. Dvořáka z roku 2007 a "Štípa - Mariánské poutní místo" J. Paly z roku 2003)