Zlín se zmenšuje. Co s tím? (MILAN LIBIGER - MF DNES)

Senátorka Gajdůšková navrhuje vznik městských obvodů, primátorka Ondrová to odmítá

Zlín - Počet obyvatel Zlína v posledních letech klesá. Dostal se už hodně pod hranici osmdesáti tisíc. A číslo se bude zřejmě ještě dál snižovat.

Způsobují to hlavně okrajové části města, které se postupně osamostatňují jako obce. Po Lípě, Březnici či Tečovicích teď o totéž usilují Želechovice. A nespokojené hlasy se ozývají také z Lužkovic, Kostelce či Malenovic.

"Ostatní města se spíše rozrůstají a Zlín se zmenšuje. To není moc dobré," řekla primátorka Zlína Irena Ondrová.

Úbytek obyvatel znamená pro město především nižší výnos po přerozdělení daní. Podle politiků je proto třeba zmenšování Zlína zastavit.

Senátorka Alena Gajdůšková navrhuje vznik městských obvodů s malými radnicemi a vlastními zastupitelstvy, podobně jako tomu je v Brně, Ostravě či v Plzni. Ty by fungovaly jako samosprávy a řešily by požadavky místních lidí.

"Zlínská radnice s lidmi moc nekomunikuje a s těmi z okrajových částí obzvlášť. Navíc ani neřeší jejich problémy," uvedla Gajdůšková.

Zlín je statutární město, což znamená, že v jeho čele stojí primátor, nikoliv starosta. Opravňuje ho to také k dělení území na obvody. Ondrová je ale proti.

"Zlín je na zřízení městských obvodů malý. Jejich smysl je ve městech, která mají přes 150 tisíc obyvatel a kde je agenda tak rozsáhlá, že ji nejde zvládnout z jednoho místa," řekla Ondrová.

Podotkla, že v každé okrajové části města je dnes úřadovna magistrátu otevřená několik hodin týdně, popřípadě občanská iniciativa tvořená místními obyvateli, kteří spolupracují s radnicí. "To jsou styčné body mezi námi a tamními lidmi," upřesnila Ondrová.

Její náměstek Miroslav Šenkýř tak rezolutní není.

"Po vzniku městských obvodů by bylo vedení radnice více spjato s běžným životem a konkrétními problémy lidí. Druhou věcí je, že by na řešení všech úskalí určitě nebyly peníze," řekl Šenkýř.

Alena Gajdůšková loni navrhovala, aby ve Zlíně vznikly takzvané osadní výbory. Městští zastupitelé tento návrh ale zamítli. Osadní výbory, které mohou podle zákona o obcích předkládat zastupitelstvu a radě návrhy týkající se rozvoje a rozpočtu městské části, už více než deset let fungují třeba ve Slavičíně.

"Přenášíme na osadní výbory díl zodpovědnosti za to, jak se město bude rozvíjet. Například když chceme prodat nějaký majetek, necháme na členech výboru, ať vypracují k tomu návrhu stanovisko. Ve velké většině případů jej respektujeme," uvedl před časem starosta Slavičína Jaroslav Končický.

Většina starostů obcí, které byly dříve městskou částí Zlína, si změnu pochvaluje. Říkají, že se radnice o jejich problémy příliš nezajímala. Podobně situaci hodnotí i lidé z organizačního výboru, který připravuje osamostatnění Želechovic.

"Nejsme spokojeni s rozvojem Želechovic. Velmi málo se tady investuje," uvedl jeden z iniciátorů odtržení Želechovic Michal Špendlík.

"Když jsme byli součástí Zlína, tak na nás město kašlalo. Staralo se jenom o dění v centru," řekl starosta Březnice Josef Hutěčka.

Když se Březnice v roce 1993 osamostatňovala, nebyly v ní rozvody plynu, vody, ani kanalizace. Dnes má kompletní infrastrukturu.

O odtržení od Zlína uvažují už delší dobu Lužkovice. Jak aktuální tato snaha je, ale teď není jasné.

"Nebudeme to řešit přes noviny," uvedl Evžen Babík ze Sdružení za zdravé Lužkovice.

Zástupci sdružení se sešli s vedením zlínské radnice. Řešili hlavní problémy s ovzduším. Podle primátorky Ondrové o osamostatnění Lužkovic řeč nebyla. "Bylo to plodné jednání. Na většině věcí jsme se shodli," řekla Ondrová.