Zůstane Zlín vcelku? Možnosti odtržení jsou (Zlínský deník, Marie Šidlová)
Zlín - Krajské město má za necelý rok a půl za sebou dvě referenda o odtržení místních částí. O Želechovice nad Dřevnicí přišel, Kostelec mu zůstal. Tamní iniciátoři odloučení se o to ale mohou pokusit znovu za dva roky.
Další místní části, které by se teoreticky mohly odtrhnout od krajského města, jsou Kudlov, Louky a Mladcová. V případě domluvy však podle ministerstva vnitra i Štípa společně s Velíkovou nebo Malenovice se Salaší.
Možnosti osamostatnění vykládá zákon jednoznačně. „Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořit tak souvislý územní celek. Po oddělení musí mít alespoň tisíc občanů,“ připomněl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Tyto podmínky ve Zlíně splňují pouze části Kostelec, Kudlov, Louky a Mladcová. Přes tisícovku občanů má i Štípa, Příluky a Malenovice, které by však oddělily Zlín od jeho dalších částí. Konkrétně od Velíkové, Lužkovic, Klečůvky nebo Salaše, což není ze zákona možné.
Existuje však prý další varianta, a to že by se případně nespokojení občané těchto částí domluvili s jinými nespokojenými obyvateli Zlína, s jejichž místní částí sousedí.
„Pokud by se chtěly odtrhnout dvě místní části Zlína, jejichž katastrální území spolu sousedí, tedy po odtržení by tato katastrální území tvořila souvislý celek, měl by tento postup být možný,“ sdělil mluvčí Řepka.
Tuto kombinaci mají podle vyjádření Řepky možnost vytvořit Malenovice se Salaší, Příluky s Lužkovicemi a Klečůvkou či Štípa s Velíkovou. Pokaždé by však muselo platit, že pod petici o vyhlášení referenda se podepíše minimálně třicet procent tamních občanů a pro odtržení se jich potom vysloví nadpoloviční většina.
Jiné stanovisko má ale zlínská radnice. „Podle našeho názoru to možné není. Současně věříme, že po výsledcích referenda v Kostelci se v následujících letech ve Zlíně žádné další konat nebude. Zejména v posledních dvou letech klade město důraz na komunikaci s občany místních částí, kteří si už letos mohli sami stanovovat priority, do čeho investovat,“ uvedla mluvčí Marie Masaříková.
Jak se už dříve vyjádřila i primátorka Zlína Irena Ondrová, světovým trendem je slučovat se, ne oddělovat. „Větší celky jsou silnější a mnohem více toho společně dokážou,“ zdůraznila představitelka města.
Narozdíl od okrajových místních částí se ve specifické situaci například nachází téměř třicetitisícové sídliště Jižní Svahy, které patří katastrálně pod centrum města. Stejně je na tom Vršava nebo Letná.
„Navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce patří do vyhrazené pravomoci zastupitelstva. To přitom změnu pouze navrhuje, přičemž možnost provést ji náleží katastrálnímu úřadu,“ objasnil mluvčí ministerstva vnitra.
Město Zlín má téměř 77 tisíc obyvatel. Tvoří jej centrum a čtrnáct místních částí, kde žije bezmála 21 tisíc obyvatel.
Obyvatelé některých částí se nechtějí od města odtrhávat, ale rádi by samostatné radnice a také větší pravomoce. Vytvořili proto před rokem Unii pro vznik městských částí, jejíž součástí jsou Malenovice, Vršava, Nivy, Příluky, Klečůvka a Lužkovice. S pracovní skupinou unie už letos dvakrát zástupci magistrátu jednali. Ve středu ale spolupráci ukončili.
„Představitelé radnice nám sdělili, že naše jednání jsou bezvýsledná a jejich budoucnost se jeví jako zbytečná. Dostatečnou změnu pro fungování místních částí prý vidí ve vytvoření komisí místních částí, které tvoří zájemci z řad občanů. Unie však bude prosazovat vznik městských částí i nadále,“ zdůraznila její předsedkyně Eva Štauderová.
Náměstek primátorky Miroslav Kašný, který byl na schůzce také přítomen, zdůvodnil, že unie a radnice se za celou dobu jednání vzájemně nepřiblížily. „K vytvoření městských částí nemáme mandát ani je nepovažujeme za potřebné. Komise fungují dobře a veškeré problémy občanů jsme ochotni řešit,“ nechal se slyšet Kašný.
Štauderová si však klade otázku, proč nastal tak zásadní obrat, že představitelé radnice neupustili od jednání předem, jak tomu jinak bývá zvykem. „Že by snad utvrzení ve správnosti svých kroků dané výsledky referenda v Kostelci či dokonce aktuální změnou v termínu parlamentních voleb?“ zauvažovala Štauderová.
Náměstek Kašný ujistil, že ukončení spolupráce nebylo nijak načasované. „O smyslu unie jsme diskutovali už dříve,“ podotkl.